Půta Švihovský, mocný a krutý šlechtic?
Jak jsme slíbili, i do třetice se vracíme k místu posledního odpočinku Půty Švihovského. Chybí nám totiž zásadní část, a tou je jeho epitaf. Pokud jste četli předchozí díl, zřejmě vás to trochu mate. Pravda je ale taková, že krom malovaného epitafu byl v blízkosti Půtovy hrobky i epitaf literární. Originál se nám bohužel nedochoval, ale máme k dispozici jeho přepis od Bartoloměje Paprockého z roku 1602, tedy skoro sto let po Půtově úmrtí. Tento epitaf složil básník a prozaik Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Jeho autorství není náhoda, Bohuslav byl dvořanem na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského, zatímco Půta zastával funkci nejvyššího sudího. S Půtou jej jistě pojilo mnohaleté přátelství, Buhuslav mu dokonce věnoval některé své verše. Zároveň víme, že jeho bratr s Půtou studoval na univerzitě v Lipsku, druhý se s ním dokonce účastnil diplomatické mise do Říma. Pojďme se tedy na složení epitafu podívat. Zde je Paprockého přepis v latině: A zde je překl...