O úmrtí Půty Švihovského a jednom neexistujícím datu na náhrobní desce…

 

Jak jste jistě poznali, první díl #zaHradbou nás zavedl přímo k Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Právě Půta, významný velmož a diplomat své doby, vtiskl švihovskému hradu jeho pozdně gotickou podobu. K jeho životu se ještě vrátíme, první díl ale věnujeme zvláštním okolnostem – dnům, kdy Půta zemřel. Ano, čtete správně – skutečně se jedná o dny, a to hned čtyři! Jak je to možné? Půta přece mohl zemřít jenom jednou, nebo snad ne…?

Abychom tuto záhadu dokázali osvětlit, musíme Půtu navštívit, a to u jeho náhrobní desky, jejíž věrná kopie visí ve vstupní síni našeho hradu. Co možná nevíte – deska byla původně součástí pohřební schránky (tumby), do níž byly Půtovy ostatky uloženy. Nevíme, co se stalo se schránkou, ale desku možná zachránila právě Půtova podobizna, na tu dobu velmi realistická a majestátní…

Podíváme-li se na desku ještě detailněji, zjistíme, že po jejích stranách je vyveden latinský nápis v gotické minuskuli. Ten měl symbolickou, ale i praktickou funkci – nejen, že dával na vědomost, o jak významného člověka se jednalo, ale také potvrzuje, že deska byla součástí hrobky a fungovala jako poklop. Hrobka byla situována zřejmě přímo před hlavní oltářem a dala se obejít kolem dokola – a tak bylo možné si vyvedený nápis přečíst.

A co přesně je na desce psáno?

 „Anno domini 1504 Magnifici ac Generosi Baronis Domini Puothe de Ryzenberg et Sskala domini in Ssvihov et Raby supremi iudicis regni Bohemiae Claustri huius fundatoris sepulcrum“. 

Přeložený zápis zní: „Léta Páně 1504, hrob vznešeného a urozeného pána Půty z Rýzmberka a Skály, pána na Švihově a Rabí, nejvyššího sudího království Českého, zakladatele tohoto kláštera.“

…

O přesném datu úmrtí Půty tu není ani zmínka. Důvod může být prostý – Půta si mohl nechat schránku vyhotovit již během svého života, což nebylo nic neobvyklého. Jak je ale možné, že se můžeme v souvislosti s jeho smrtí dočíst o jednom z těchto dat: 19. července, 20. července, 21. července nebo dokonce 24. července? Kde jsme je vzali?

Jistý středověký letopisec zaznamenává: „Toho léta v sobotu před sv. Máří Magdalenou (20. července) umřel pan Půta Švihovský…“ Tento přepis v knize Staré letopisy české je ale chybný. V originále byste nenašli „v sobotu“, ale doslova „šestého  dne“ (feria sexta). Dny se tehdy zejména počítaly. Zde je překlad jiného středověkého opisu: „Vznešený a urozený pán Půta z Rýzmberka a Skály, pán na Švihově a Rabí, nejvyšší sudí českého království, pohřben zde roku 1504. Zemřel šestý den před svátkem Máří Magdaleny.“

…

Vidíte, jak může drobná chyba přepsat něčí smrt. Feria sexta, tedy šestý den, totiž označoval pátek a nikoli sobotu, neboť týden tehdy začínal nedělí (feria prima). A tento konkrétní pátek, před svátkem Máří Magdaleny (22. července) v roce 1504, vychází právě na 19. července. Stejné datum je mimochodem uvedeno i v nekrologiu chotěšovského kláštera. Našli byste jej i v rukopise A. Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého.

Přesto se leckde můžete dočíst o 21. nebo 24. červenci. Jistý pramen dokonce odkazuje na čtvrtek 18. července, který je prý vyveden přímo na zmiňovaném náhrobním kameni. Inu, jak vidno, i něco tak konečného, jako je smrt, může způsobit celou řadu nesrovnalostí. A což teprve věci polozapomenuté… Čemu věříte vy? Půtův život i jeho náhrobní deska obsahují celou řadu dalších zajímavostí, ale o tom až příště…

Tímto prvním příspěvkem vás zároveň oficiálně vítáme v prostoru #zaHradbou, kam budeme přispívat každý měsíc, a to vždy devatenáctého dne, právě na počest Půty Švihovského. Čekají na vás věci ukryté (nejen) za zdmi našeho hradu.

 Těšíme se na vás!